Daň z převodu nemovitosti

Daň z převodu nemovitosti
Ilustrační foto | Zdroj: 

Daň z převodu nemovitosti sice nepatří k těm, se kterými by se většina z nás setkávala příliš často, avšak rozhodně je dobré v tu pravou chvíli vědět, jak postupovat. Je důležité hned na začátku zmínit, že daň z převodu nemovitosti se vztahuje pouze na úplatné převody nemovitostí, nikoliv tedy na případy darování nebo dědění. Kdo tuto daň platí, jaká je její výše a jak dlouho máme na její zaplacení, si řekneme právě v tomto článku.

Z čeho se daň platí a z čeho ne

Daň z převodu nemovitosti se platí z každého úplatného převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitostem, čili nejčastěji při prodeji nemovitosti nebo přenesení vlastnických práv k nemovitosti. V případě výměny nemovitostí se tato výměna považuje za jeden převod a daň se platí pouze jedna, a to z té nemovitosti, ze které je daň vyšší, přičemž na nákladech k zaplacení daně se podílí obě strany.

Daň z převodu nemovitosti platí vždy ten, kdo nemovitost převádí – tedy prodejce. Pouze v některých zvláštních případech platí daň ten, kdo nemovitost získal (těmito případy jsou např. vyvlastnění, vydržení, exekuce, apod.). Problém však může nastat v případě, kdy prodejce daň nezaplatí – finanční úřad se pak totiž s požadavkem na zaplacení daně obrátí na kupujícího, protože ten v tomto případě vystupuje jako ručitel.

Kdy daň z převodu nemovitosti platit nemusíme

Existuje také několik příkladů, kdy daň z převodu nemovitosti platit nemusíme. Jde zejména o bezúplatné převody nemovitostí z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví členů nebo první bezúplatný převod novostavby, případně bytu vzniklého vestavbou, nástavbou nebo přístavbou, ovšem pouze za předpokladu, že tuto nemovitost kupujeme od firmy, která se zabývá výstavbou nebo prodejem domů či bytů, nebo je li převodcem obec.

Zjednodušeně řečeno – při koupi nově postaveného domu nebo bytu od stavební nebo realitní společnosti, případně od obce, se daň z převodu nemovitosti platit nemusí (v těchto případech by nám to stejně nejspíš bylo většinou jedno, neboť jak už jsme si uvedli na začátku tohoto článku, tak daň z převodu nemovitosti platí vždy ten, který ji prodává).

Daň z převodu nemovitosti se také neplatí v případě, kdy je tato daň nižší než 100,- Kč. Daňové přiznání však i v tomto případě přesto podat musíme.

Výše daně z převodu nemovitosti

Výše daně z převodu nemovitosti činí 4% (od 1.1.2013) ze základu daně (viz. dále) a tato hodnota je stejná pro všechny tři skupiny osob, nezáleží tedy na tom, jestli a v jakém příbuzenském vztahu jsou převodce a nabyvatel.

Základem daně pro výpočet daně z převodu nemovitosti je samotná cena nemovitosti, avšak pozor – existují vlastně dvě ceny nemovitosti, a to odhadní cena, kterou stanoví znalec, a pak cena, za kterou nemovitost skutečně prodáváte. Základem daně je pak ta cena, která je vyšší. Takže jestliže znalec odhadne hodnotu vašeho domu na 2.000.000,- Kč a vy jej prodáte za 1.500.000,- Kč, pak stejně platíte daň ze 2.000.000,-. Pokud se vám však podaří dům šťastně prodat za 3.000.000,- Kč, pak již musíte odvést daň ze tří milionů.

Kdy podat daňové přiznání k dani z převodu nemovitosti a kdy zaplatit

Daňové přiznání k dani z převodu nemovitosti musíte podat do tří měsíců od měsíce, který následoval po vložení nového záznamu do katastru nemovitostí, a ve stejné lhůtě také daň zaplatit. V případě, kdy nemovitost není evidována v katastru, tak se tato lhůta začíná počítat ode dne, kdy nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu nemovitosti (a nadále pak platí tři měsíce od měsíce následujícího).