Daň z nemovitosti II. - daň z pozemků

Daň z nemovitosti II. - daň z pozemků
Ilustrační foto | Zdroj: 

V jednom z minulých článků o daních jsme už problematiku daně z nemovitosti načali, a to v článku zaměřeném na daň ze staveb. Dnes vám přinášíme pokračování, ve kterém si podrobněji probereme druhou část daně z nemovitosti, a tedy daň z pozemků. Mnohá ustanovení, jako způsob výpočtu, místní koeficienty nebo splatnost daně, jsou přitom velmi podobná nebo stejná jako je tomu u daně ze staveb.

Z jakých druhů pozemků se daň platí a z jakých ne

Daň z ;pozemků musíme platit za každý pozemek na území ČR, který je zapsán v katastru nemovitostí. I zde však existuje několik výjimek: daň se například netýká pozemků „pod stavbou“ – čili pokud máme na pozemku o rozloze 1000 m2 stavbu velkou 100 m2, pak daň z pozemku platíme pouze z výměry 900 m2. Dále jde například o vodní plochy, pokud nejsou využívány k průmyslovému chovu ryb, zvláštní druhy lesních pozemků nebo pozemky sloužící k obraně státu.

Kdy daň z nemovitosti (daň z pozemku) platit nemusíme

Daň z pozemku platí vždy majitel pozemku, v určitých případech pak jeho případný nájemce. Existují však i pozemky, které jsou od platby daně osvobozeny. Jsou to například pozemky (nebo jejich části) tvořící jeden funkční celek se stavbou v majetku sdružení občanů nebo obecně prospěšných společností, pozemky na nichž jsou zřízeny hřbitovy, měřičské značky, geodetické body nebo pozemky, které nelze žádným způsobem využívat (pásma hygienické ochrany vod 1. stupně, remízky, větrolamy, meze na orné půdě, apod.).

Výše daně z nemovitosti (daně z pozemku)

Stejně jako u daně z nemovitosti, i výpočet daně z pozemku můžeme shrnout do tří kroků.

1. Nejprve si tedy určíme základ daně:

ten získáme podle druhu pozemku – v případě orné půdy, trvalého travního porostu (louky) chmelnice, vinice, zahrady nebo ovocného sadu je základem daně výměra pozemku v m2 násobená průměrnou cenou půdy v dané oblasti, která je stanovena vyhláškou Ministerstva zemědělství (seznam těchto katastrálních území i s průměrnými cenami půdy stanovených touto vyhláškou najdete v příloze na konci tohoto článku).

Hospodářské lesy a rybníky určené k průmyslovému chovu ryb mají jako základ daně buď cenu pozemku zjištěnou podle platných daňových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období, nebo celkovou výměru pozemku v m2 násobenou částkou 3,80 Kč.

V případě zastavěných ploch a nádvoří, stavebních pozemků a ostatních pozemků je základem daně jejich výměra v m2.

Výměry v metrech pozemků pak zaokrouhlíme na celé m2 nahoru.

2. Nyní, když známe základ daně, vynásobíme jej příslušnou sazbou daně. Ta činí:

V případě zastavěných ploch, nádvoří a ostatních pozemků vyjma stavebních 0,20 Kč, v případě stavebních pozemků 2,-Kč.

U orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů je tato sazba daně stanovena jako tři čtvrtiny z vypočítaného základu daně (viz předchozí krok), v případě luk, hospodářských lesů a rybníků s průmyslovým chovem ryb pak jedna čtvrtina ze základu daně.

3. Posledním krokem k určení daně z nemovitosti je vynásobení vypočítané daně z předchozího kroku koeficientem, který se určuje podle velikosti obce, do jejíhož územního působení daný pozemek spadá. Tyto koeficienty jsou:

  • 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel
  • 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel
  • 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel
  • 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
  • 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
  • 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
  • 4,5 v Praze

Výslednou daň pak zaokrouhlíme na celé koruny nahoru.

V některých částech obce může být místní vyhláškou tento koeficient také snížen o jednu až tři kategorie, nebo zvýšen o jednu (v případě Prahy na hodnotu 5,0). Raději si proto na finančním úřadě ověřte přesnou hodnotu koeficientu pro tu část obce, ve které se daná nemovitost nachází, a to zejména ve větších městech.

Kdy podat daňové přiznání k dani z nemovitosti a kdy se daň z nemovitosti platí

Pokud jsme novým vlastníkem pozemku nebo jsme z nějakého jiného důvodu daňové přiznání k nemovitosti (pozemku) ještě nikdy dříve nepodávali, pak jej musíme podat za uplynulé zdaňovací období do 31. ledna. Pokud už jsme daňové přiznání k dani z pozemku někdy dříve podávali a od té doby nenastaly žádné skutečnosti, které by mohly ovlivnit výši dříve vypočítané daně, pak daňové přiznání podávat nemusíme a jen počkáme na složenku k zaplacení daně, kterou nám správce daně sám pošle. Stejně tak nemusíme podávat nové daňové přiznání v případech, kdy pouze došlo ke změnám v sazbách daně, místních koeficientů nebo průměrné ceny půdy – toto už si správce daně ohlídá sám a sám nám také vypočítá novou daň.

Daň z nemovitosti, tedy i daň z pozemku, musíme zaplatit do 31. května. Pokud je tato daň vyšší než 5.000,- Kč, můžeme daň zaplatit ve dvou stejných splátkách, první do 31. května a druhou do 30. listopadu. Pokud provozujeme zemědělskou výrobu nebo chov ryb, pak se daň platí rovněž ve dvou stejných splátkách, avšak první můžeme zaplatit až do 31. srpna a tu druhou do 30. listopadu.

V případě, že bychom někde vlastnili pouze velmi malou nemovitost (pozemek, stavbu) a tím pádem by u jednoho správce daně nebyla vypočítaná daň ze všech našich nemovitostí vyšší než 30,- Kč, pak se daň z nemovitosti neplatí.